Vynikajícího úspěchu dosáhl v roce 2015 junior hájící v extralize družstev barvy GC 85 Rakovník Ondřej Škaloud. Že se takový úspěch nerodí sám, popsal Ondra následovně:
„Letošní Mistrovství Evropy juniorů bylo přiděleno Ostravě, kde je hezké hřiště schované pod střechou, takže lze trénovat i za deště. První kontakt s tímto hřištěm jsem měl v dubnu při extralize, ale to se mi nijak zvlášť nedařilo. Později už pod vedením šéfa juniorů Milana Lipmanna jsme byli v Ostravě znovu na tréninkovém kempu, který byl přípravou na Nationen Cup konaný v Ostravě 23. – 24. května. Tady se mi už dařilo lépe. I když konkurence nebyla ta nejvyšší, podařilo se mi být nejlepším hráčem turnaje, který je ovšem ve své podstatě soutěží smíšených čtyřčlenných družstev a v tomto případě jsem byl členem stříbrného družstva, které podlehlo poprvé až ve finále německé čtveřici. Dalším turnajem, který se hrál na ostravském hřišti, byla soutěž mládeže zvaná Junior trophy koncem června. Třetí místo, které jsem vybojoval, beru jako neúspěch, mé ambice sahaly na vítězství.
A pak přišel počátkem srpna samotný vrchol sezóny. Deset dní před Mistrovstvím Evropy jsme na ostravském hřišti pilovali údery, dolaďovali systémy, aby v den D bylo všechno připraveno, tak jak má být. Do družstva jsem byl nominován jako finišman šestičlenného družstva s náhradníkem, tedy poslední hráč, na kterém leží velká tíha odpovědnosti. Cením si důvěry, kterou jsem dostal, protože zkazí-li on, už není nikdo, kdo by mohl jeho výsledek vylepšit. Samotný průběh turnaje už probíhal podle představ. Čeští chlapci se od prvního okruhu usadili v čele startovního pole sedmi týmů, ovšem Němci se drželi po prvním dnu v odstupu 11 úderů. Druhý den zaútočili a dostali se před posledním okruhem do čela o tři údery. V posledním okruhu všichni čeští hráči zahráli fantasticky, Němce doslova přejeli a získali pro Českou republiku po dlouhé době pohár pro Mistry Evropy. Mně samotnému se podařilo stvrdit tento výkon osmnáctkou.
Na oslavy nebyl čas, protože hned následující den vrcholila soutěž jednotlivců, do které jsem vstupoval z prvního místa spolu se Švédem Zachariassenem. Boj to byl hodně náročný. Švéd odpadl, ale místo něho se stal největším soupeřem Němec Szablikowski. Ten měl po dvanácti okruzích stejně úderů jako já a o vítězi tak musel rozhodnout rozstřel, který v některých momentech i o štěstí a to se přiklonilo na dvanácté překážce na moji stranu. I druhá radost ve dvou dnech byla nepopsatelná.
Čtvrtý hrací den probíhal turnaj ve hře na jamky. Dvěma výhrami jsem postoupil do čtvrtfinále, ale síly došly, navíc Němec Siebert ve čtvrtfinále neudělal ani jednu chybu a po zásluze postoupil.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem sponzorům a zejména pak Městu Rakovník, které podporuje sport jako takový, bez ohledu na jeho popularitu. Bez jejich podpory bych takových výsledků těžko dosáhl.“
